1. Janův 5,13 – ČSP
Těmito slovy poukazuje apoštol Jan na hlavní účel svého Dopisu. Byl adresován takovým, „kteří věří ve jméno Syna Božího“, tedy věřícím, znovuzrozeným křesťanům. Psal jim, aby je posilnil a upevnil v jejich víře.
Jak absolutně a srozumitelně se zde inspirovaný pisatel vyjadřuje: Měli vědět, neměli o tom mít žádnou pochybnost, že každý věřící vlastní božský, věčný život. Význam a cenu psaného Božího slova vůbec nemůžeme dostatečně hodně ocenit. O tato slova se věřící mohou a mají opírat. Víme, že máme věčný život, protože nám to Bůh ve Svém Slovu říká (např. Jan 3,16; 3,36).
Proč je potom tolik Božích dětí přesto nejistých, pokud jde o jejich záchranu? Nespočívá to často právě v tom, že se neopírají bez zábran o to, co je „napsáno“, nýbrž spíše o své proměnlivé zkušenosti, anebo že dbají na své kolísavé pocity? Ale hluboké, neotřesitelné vědomí o vlastní věčné záchraně nemůže být vyvoláno pocity. Tato známost věřícího může spočívat jen na Božím slovu.
Duch Svatý bude vždy používat psané Slovo, aby vedl znovuzrozeného člověka k jistotě o spasení a aby ho upevnil ve víře. Proto tehdy psal apoštol Jan Božím dětem, a proto bychom měli i my dnes toto Slovo pečlivě číst. Jen tak poznáme jistotu a dosah spasení, které je darováno Božím dětem.
DHIN,29/10/2016