1. Mojžíšova 4,3-5
Poté, co Adam a Eva padli, Bůh je oblékl plášti z kůží vzatých z oběti, kterou On sám přinesl. První Mojžíšova kniha zaznamenává začátky mnoha věcí, v tomto případě potřebu oblečení. Avšak když Boží Syn přišel na tuto zem, aby se stal pravou Obětí, když zaujal místo hříšníků, byl na kříži svlečen! Jeho dání Sebe samého bylo nutné, abychom byli oblečeni šaty krásy Toho Vzkříšeného a Vyvýšeného.
Bůh poslal Adama a Evu pryč a zatarasil jim přístup ke stromu života cherubíny s planoucím mečem. Jako dobří rodiče o tom jistě řekli svým dětem. Jednoho dne přinesl Kain a Abel oběť Hospodinu. Ačkoli Bůh zlořečil zemi (1. M. 3,17), Kain si myslel, že je správné z ní něco vzít a dát Bohu – plody vlastní práce. Abel na druhé straně přinesl prvorozené svého stáda. Jistě slyšel o Boží oběti, a jakým způsobem byli oblečeni jeho rodiče plášti z kůží. Abel si uvědomil, že ho Bůh může přijmout jen na základě smrti nevinné oběti, blížil se Bohu skrze víru (Židům 11,3) a šel o krok dále než jeho rodiče: přinesl Bohu z tuku prvorozených.
Epištola Židům nazývá Abelovu oběť „lepší /výtečnější/“ než Ka- inovu, která byla připravena z ovoce zlořečené země bez jakékoli myšlenky na smrt a na zástupce. Bůh nemohl takovou oběť při- jmout. Kain, vyznačující se vlastní snahou, se rozhněval, a za- chvácen závistí, zabil svého bratra Abela, který se vyznačoval ví- rou. A. E. Bouter,TLIN,17/2/2014