1. Korintským 1,28-31
Kristus je spravedlnost věřícího, jak také čteme ve 2. Korintským 5,21: „Neboť toho, který hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm.“ Když jsme neměli před Bohem žádnou spravedlnost, On ji pro nás opatřil, a tou spravedlností je ukřižovaný, vzkříšený a oslavený Kristus. V zákoně Bůh vyžadoval spravedlnost od člověka; v evangeliu Bůh opatřuje spravedlnost pro člověka. To tvoří velký a obdivuhodný rozdíl pro každého, kdo se čestně snaží a pracuje, aby pro sebe před Bohem docílil spravedlnosti.
Byl velký rozdíl mezi Adamovou sukní a oděvem, který opatřil Bůh. Bůh nikdy neudělá ani steh na tom prvním a člověk nikdy ani steh na tom druhém. V tom prvním nebylo nic z Krista a v tom druhém nic z člověka. Adamova zástěra se v hodině potřeby ukázala být neužitečnou. Právě ve chvíli, kdy Adam uslyšel hlas Hospodina Boha, se bál a uprchl, aby se skryl. Řekl: „Jsem nahý.“ A skutečně pociťoval neužitečnost té sukně. Nemohla uspokojit ani jeho svědomí. Avšak tak to není s Božím oděvem. Pak Adam mohl říci: „Jsem oblečen!“ – protože ho oblékl Bůh. Oděv, který nosil, byl Božího původu. Byl založen na vylití krve, což je nade vše důležitá základní pravda.
Božská spravedlnost spočívá na základu dokonalého vykoupení. Kříž je velkým základem – velkou ústřední pravdou křesťanství.
C. H. Mackintosh,TLIN,8/2/2014