Otec nás učinil hodnými, abychom byli účastníky podílu svatých ve světle. Nejenže je tu podíl odložený pro nás v nebi, ale my jsme učiněni /v/hodnými pro tento podíl. Jsme nejen učiněni hodnými pro to, abychom měli účast na výsadách svatých zde dole, ale také abychom sdíleli jejich podíl ve světle. Tak absolutní je účinnost Božího díla skrze Krista, že činí Jeho lid vhodným, aby stál „ve světle“ – kde Bůh přebývá, v plném světle Jeho neposkvrněné svatosti.
Otec se nás ujal ve všech našich hříších a špatnosti a učinil nás hodnými pro světlo. Samospravedlnost snad řekne: „Já nejsem hoden.“ Ale víra, hledíc na vzkříšeného Krista, může říci: „Jsem učiněn tím, čím je On, a proto jsem vhodný pro svaté ve světle.“ Mohou tu být hluboká cvičení, když se tomu učíme. Mohou vyvstat nekonečné a mučivé otázky, když se srdce obrací k sobě samému, ale všechny tyto otázky budou urovnány, když duše hledí od sebe pryč ke vzkříšenému Kristu. On je mimo hříchy, mimo soud, mimo smrt a mimo moc Satana, kterou zlomil na kříži. Co je pravda o Kristu, je pravda o věřícím, za kterého Kristus zemřel. Jestliže On je skutečně vzkříšen, nemůžeme mít pochybnost o tom, že jsme učiněni vhodnými pro světlo.
Ale Bůh nám říká, že Kristus, který za nás zemřel, je skutečně vzkříšen; a co je pravda o Něm, je před Bohem pravda o věřícím. Je Kristus vhodný pro světlo? Pak jsme i my. Zločinec byl učiněn vhodným pro to, aby byl s Kristem v ten den, kdy byl obrácen. Pavel nebyl na konci svého oddaného života více vhodný pro nebe, než zločinec, který šel do ráje v den, kdy se obrátil; i když byl Pavel skutečně mnohem schopnější žít život pro Krista v tomto zlém světě. H. Smith,TLIN,4/2/2014