Galatským 6,9
Ten, kdo už více let cestuje s traktáty, aby přinášel lidem dobré poselství, evangelium o Ježíši Kristu, zjišťuje, že lhostejnost a odmítání v našem okolí přibývají. Většina lidí je plně zaměstnána pozemskými zájmy.
Ale vždy znovu tu jsou jasné, povzbuzující paprsky. Tak stojím jednoho dne na rušném místě. „Smím vám darovat ke čtení pěkný křesťanský spisek?“ Mnozí lidé jdou kolem bez povšimnutí, anebo se této nabídce soucitně usmívají. Tu ke mně přichází malý chlapec ve věku 7 nebo 8 let. S radostným úsměvem a zářícíma očima mi vypráví: „Já jsem také křesťan. Maminka a tatínek jsou jimi také. Jsme znovuzrození křesťané.“
S velkou radostí mluví o Pánu Ježíši jako o svém Spasiteli. Máme pak ještě pěkný rozhovor. Jak povzbuzující to pro mne bylo, když jsem u tohoto chlapce mohl pozorovat upřímnou dětskou lásku k Pánu Ježíši jako k jeho Spasiteli. Když jsem se loučil, přál mi Boží požehnání pro mou službu.
Když oslovuji kolemjdoucí manžele se dvěma dětmi, ihned se zastavují. „Evangelium o Ježíši Kristu – ach, to mne těší,“ říká muž.
„Jsem misionář v Africe. Už mnoho let tam pracuji u kmene Bantu. Jsem zde na krátké návštěvě, a pak se zase vrátím.“ S velkou radostí mi vypráví, že u afrického obyvatelstva je velká touha po Boží lásce a po spasení v Kristu.
Vzájemně si přejeme požehnání Pána pro naši službu.
DHIN,29/4/2015