Lukáš 7,50
Jedna žena, která vedla hříšný život, přichází k Ježíši Kristu. Věří, že On ji přes její vinu nepošle pryč, ani jí nebude opovrhovat. Vstupuje do domu jednoho náboženského člověka, kde je Spasitel na návštěvě. Nedbá na zvědavé a opovržlivé pohledy lidí, nýbrž jde přímo k Němu. Pláče nad svým zmařeným životem a skrápí Jeho nohy svými slzami. Pak je utírá svými vlasy, líbá je a pomaže je podle tehdejšího zvyku olejem. Tím ukazuje, jak si cení Pána Ježíše a milosti, kterou prokazuje lidem.
Nepřichází k Němu nadarmo. Protože pokorně doznává své hříchy a upírá svou důvěru v Boží milost, obdrží odpuštění. Spasitel jí říká: „Víra tvá tebe k spasení přivedla.“
Dnes Ježíš Kristus už nežije na zemi, nýbrž v nebi. Přesto každý člověk, který vzdychá pod tíží svých hříchů, k Němu může přijít. Spasitel zve: „Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“ (Matouš 11,28) Ten, kdo se k Němu s vírou modlí a upřímně vyzná své hříchy, obdrží odpuštění a pokoj. Žádný není příliš provinilý nebo zkažený, aby nemohl být zachráněn. Ježíš Kristus slibuje: „Toho, kdo ke mně přijde, nevyvrhnu ven.“ (Jan 6,37)
NZD,31/1/2020