1. Mojžíšova 3,12-13
První Mojžíšova kniha je kniha počátků, původu téměř všeho v Písmu. Před těmito počátky v 1. Mojžíšově knize měl Bůh plán ve Své věčné radě. Tento plán byl zjeven poté, co Jeho Syn přišel v plnosti času na tento svět. On je ten Druhý Člověk, Poslední Adam, který přišel, aby přivedl mnoho synů do slávy: „Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi.“ (Jan 1,14) To je tajemství vtělení. Ale také Kristův dokonalý život byl nutný, dříve než se mohl stát dokonalou Obětí. Jeho smrt, pohřbení, vzkříšení a vyvýšení – vše bylo nutné, neoddělitelně vzájemně spojené, dříve než Duch Svatý mohl přijít na tento svět a začít formovat Církev. Starý zákon je Boží „obrázkovou knihou“ a ukazuje krásné předobrazy vztahu mezi Kristem a Jeho Církví. Tato rada nebyla ještě učiněna známou – ačkoli byla Bohem předzvěděna před založením světa – ale vztah Adama a Evy z ní něco nastiňoval. Více starozákonních manželských párů ilustrovalo jiné pohledy na vztah mezi Kristem a Jeho Církví, společností věřících, povolaných ze středu Židů a pohanů.
Eva nebyla přítomná, když Bůh poučoval Adama o orání půdy a o udržování zahrady, ale Adam jí o tom musel povědět. Had – v Písmu ztotožňovaný se Satanem – viděl zlatou příležitost, aby zkusil svést Adamovu ženu. Jak byl úspěšný! Jeho úskočná otázka vložila pochybnost do mysli ženy, když začala rozhovor, a stala se ochotnou přijmout jeho popření a lži. Začala potom vidět věci z pohledu hada a byla svedena. Tak se stala nástrojem ke svedení svého manžela, který přestoupil a jedl ze zakázaného ovoce. Zcela jistě byla nutná oběť!
A. E. Bouter,TLIN,16/1/2014