1. Mojžíšova 1,26.27
První kapitola 1. Mojžíšovy knihy podává Boží vlastní zprávu o Jeho obdivuhodném stvoření. Hleděl na ně s uspokojením a nazval je „velmi dobrým“ (v. 31). Bůh dal Adamovi jedinečnou úlohu, když ho postavil jako hlavu nade vším, co stvořil. Učiněn k Jeho obrazu, Adam reprezentoval Boha, a k jednání v tomto postavení byl učiněn podle Božího podobenství. V této souvislosti Bůh Adama pověřil zvláštním úkolem, aby vzdělával zahradu Eden a pečoval o ni. Bůh dal Adamovi příkaz, aby nejedl ze stromu vědění dobrého a zlého (1. M. 2,17). To byla zkouška poslušnosti.
Když k němu všechna zvěř, kterou Bůh postavil pod jeho autoritu, přišla v párech, samec a samice, Adam byl stále sám. Bůh potom na Adama uvedl hluboký spánek a vzal jedno z jeho žeber a udělal z něho ženu – to je obraz Kristových utrpení, aby získal Svou nevěstu. Hospodin Bůh uzavřel ránu, a potom přivedl ženu k Adamovi. Byla z něho, a potom byla přivedena k němu! Adam rozuměl, že Bůh zformoval Evu a jaký je velký rozdíl mezi živočišným světem a jimi dvěma. Mezi Adamem a jeho ženou existovalo zvláštní spojení – „kost z kostí mých a tělo z těla mého“; nazval ji Iša (žena), protože byla vzata z Iš (muže).
Božský Autor schválil toto spojení a ustanovil, že muž opustí svého otce a matku, přilne ke své ženě, a že ti dva budou jedno tělo. Toto spojení patřilo k prvnímu stvoření, ale ilustruje spojení mezi Kristem a Církví (Ef. 5,30-32), které patří k novému stvoření. V zahradě Eden nebyla potřebná žádná oběť, ale brzy si neposlušnost a pád člověka oběť vyžádá.
A. E. Bouter,TLIN,3/1/2014