1. Mojžíšova 3,9
Nevěděl Bůh snad, kde Adam byl? Nevěděl Bůh, že Adam a jeho žena jedli ze zakázaného ovoce? Samozřejmě to Bůh věděl. Přesto volá nahlas do zahrady Eden: „Kde jsi?“ – Jak velmi závažná otázka!
A pak přichází odpověď. Adam slyší Boží hlas, avšak bojí se a skrývá se. Předtím se nebál, když slyšel Boží hlas. Ale nyní, když překročil jediný Boží příkaz, aby nejedl ze stromu poznání dobrého a zlého, tu je strach před Bohem.
Jak Adam padl! Jemu jako koruně stvoření mělo být všechno na zemi poddáno (kap. 1,28). A nyní se stal Satanovou hříčkou. Umí sice poznat, co je dobré a co je zlé, aby se stal otcem hříšného rodu, o kterém později čteme: „Všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas.“ (kap. 6,5) Byli tu jen jednotlivci, o kterých nám Boží slovo říká, že nalezli milost v Božích očích!
I dnes ještě, po tolika tisících let zní stejné volání, vychází stejná otázka ke všem lidem: „Kde jsi?“ Tak Bůh volá ty, kteří jsou ještě daleko od Něho, aby se k Němu obrátili a byli zachráněni.
Avšak i my všichni, kteří známe Boha jako svého Otce, bychom měli při této otázce zpozornět – především tehdy, když jsme se od Něho vzdálili. Naše místo a naše cesta Mu nejsou lhostejné. Bůh by chtěl, abychom s Ním žili ve šťastném společenství. K tomu musíme vyznat a odstranit vše, co Jej zarmucuje, a zcela se otevřít Jeho lásce a Jeho milostivému vedení.
DHIN,12/10/2016