2. Korintským 11,3 – přel.
Kotlář John Bunyan (1628-1688) obcházel se svým řemeslem velké oblasti. To mu dávalo příležitost, aby na mnoha místech mluvil lidem evangelium. Přitom se dostával do styku s některými chybnými učeními; a často mu bylo zatěžko dospět ke správnému posouzení.
Když Bunyan zase jednou musel zkoumat určitou knihu, modlil se: „Ó Pane, jsem pošetilec a neumím rozeznat pravdu od bludu. Pane, nepřenechávej to mé slepotě, abych se rozhodl pro anebo proti tomuto učení. Jestliže je od Boha, nedej mi je odmítnout, jestliže ale přichází od ďábla, nedej mi je přijmout. Pane, kladu svou duši v této záležitosti k Tvým nohám; nedej, abych byl oklamán, pokorně Tě o to prosím.“
Pro věřící dnes je to stejně tak důležité, aby srdce a myšlenky byly věrně obráceny na Krista. Uvnitř křesťanstva jsou nebiblická učení; a také ve škole, při studiu nebo dalším vzdělání jsme vystaveni nedobrým vlivům. Často se necítíme dobře vybaveni, abychom mohli všechno hned posoudit ve světle Bible. Někdy se ale možná považujeme také za schopné umět vše dobře zařadit.
Avšak všechno vědění a každá dobrá známost Písma musejí jít ruku v ruce s láskou ke Kristu, s výslovným přáním být Mu věrní, a s pokornou prosbou o moudrost. Jen tak můžeme být zachováni od toho, abychom byli ve svém přesvědčení, ve svých životních cílech a ve způsobu svého života od Něho odtaženi.
DHIN,11/10/2016