Lukáš 21,37
Olivetská hora je pahorek nebo hřeben, který je na východní straně Jeruzaléma a je od města oddělen údolím Cedron. Na jeho východní straně je vesnice Betany a na úpatí západního svahu je Getsemane. Právě na této hoře se odehrály některé nejkritičtější význačné události v životě Pána Ježíše. Tři vzácné výjevy na této hoře jsou s Ním spojeny:
Jeho utrpení: Vidíme, jak velebený Pán Ježíš z Olivetské hory pláče nad městem: „Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudy scházejí s hory Olivetské… plakal nad ním.“ (Luk. 19,37.41) Když stál na této hoře, Jeho srdce bylo zlomeno myšlenkou na to, co se stane městu rukou Římanů. Jen několik dní po tom je ukázán jiný hluboký výjev na té hoře. „A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.“ (Mat. 26,30) Zde, v Getsemanské zahradě, vidíme Pána Ježíše v hloubce utrpení, když předem cítil kříž a tíži hříchu, kterou ponese.
Jeho vystoupení: Z Olivetské hory Pán Ježíš vystoupil do nebe – z Betany, kam se často uchyloval, aby svými přáteli byl osvěžen. Odtud byl „vzhůru vyzdvižen“. Hleděli na to, „a oblak vzal jej od očí jejich“ (Skutky 1,9).
Jeho příchod: „Příchodem“ nemáme na mysli Jeho první příchod v ponížení, ale Jeho druhý příchod v moci a slávě. Pán Ježíš seděl právě na této hoře, když Svým učedníkům vysvětloval znamení, která budou předcházet Jeho příchodu (Mat. 24,12-3). Tam také andělé oznámili Jeho druhý příchod (Skutky 1,10-12). Prorok Zachariáš 500 let předtím vyřkl to stále ještě nenaplněné proroctví, že „stanou nohy jeho v ten den na hoře Olivetské“ (Zach. 14,4). Amen! B. Reynolds,TLIN,25/12/2011