Jan 14,6
Tomu, kdo si váží pravdy, jde o správnost stavu věcí, o skutečnost. Jestliže někdo pozvedá nárok na pravdu, myslíme tu na přídavná jména jako spolehlivý, čestný, upřímný, hodnověrný a loajální.
Odkud pochází moje touha po skutečnostech a jistém základu, po hodnověrných slibech, na které se můžeme bez omezení spolehnout? – A nehledá v základu každý člověk pravdu? Avšak mnozí přitom už dávno rezignovali. Nabídka je prostě příliš matoucí. Za mnoha velkými slovy se skrývá příliš mnoho prázdna.
Kde je možné najít pravdu? V nějaké budově, v nějakém společenství víry, za zdmi kláštera, v nekonečných dálkách vesmíru anebo dokonce v sobě samém?
Bible má na otázku ohledně pravdy jasnou odpověď. Nepotřebujeme ani studium teologie, ani meditativní výlety, abychom ji nalezli. Ježíš Kristus je ta pravda. Tento nárok povznáší pro Sebe. A u Něho našlo moje hledání pravdy rovněž náhlý a neodvolatelný konec. Jen On, Boží Syn, může o sobě říci: „Já jsem ta pravda.“
Nesčetní lidé, kteří předali svůj život Ježíši Kristu, mohou dosvědčit: On je cesta. On mne přivedl k Bohu. On je pravda a On je život.
Můžeme si skutečně být jisti? Ano, a vy můžete tento nárok snadno přezkoušet. Přečtěte si jen někdy s ochotným srdcem slova Pána Ježíše v Evangeliích, potom i vy přijdete k přesvědčení: On je Boží Syn, On je pravda.
DGS,6/12/2013