Přísloví 8,13
Jak se díváme na hřích? Často se více staráme o následky hříchu než o dopuštění se hříchu samého. Někdy se zdá, že mnozí z nás se snaží jen zjistit, jak blízko se můžeme dostat k hříchu, aniž bychom se ho dotkli nebo do něho byli skutečně zapleteni. Budeme se na něj dívat v televizi nebo na internetu, aniž bychom si uvědomovali účinek, který na nás má. V Lukáši 3,7 připodobňuje Bůh hřích k jedovatým hadům. Přirovnává ho k zápachu hrobu v Římanům 3,13. Ve 2. Petrově 2,22 srovnává hřích s vývratkem psů a ve 2. Timoteovi 2,17 k rakovině nebo ke sněti. Všechny tyto věci se nám přirozeně oškliví. Nechceme se dostat do blízkosti žádné z těchto věcí, utíkáme od nich! Jednáme tak s hříchem?
Bůh velmi nenávidí hřích a musí s ním jednat a jednal s ním na Golgotě! Poslal Pána Ježíše, aby zaplatil trest za hřích, kterým je smrt. Tak proč bychom my měli běžet zpět k tomu, od čeho jsme byli osvobozeni a co Ho tolik stálo?
Kdosi jednou řekl: „Co Pán hledá, jsou muži a ženy, které se bojí Boha a nenávidí hřích!“ Tyto dvě věci jdou spolu a jsou nám ilustrovány v životě Joba. V Jobovi 1,1 čteme, že Job byl muž bezúhonný, což znamená, že jeho život před druhými byl čistý život. Byl to také upřímný muž, což znamená, že se snažil žít způsobem, který se líbí Bohu. Ale základem Jobova charakteru bylo, že se bál Boha a vyhýbal se zlému. Jób se snažil žít slova, která později opakuje: „Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.“ (Jób 28,28)
T. P. Hadley,TLIN,26/10/2013