Žalm 139,23.24 – přel.
Jako vykoupení máme přání žít k Boží radosti. Tu se často sami sebe ptáme: Bylo to, co jsem právě udělal, mluvil nebo myslel, správné? Při takových úvahách víme: Bůh nás zná zcela – vnitřně i navenek! Umí správně posoudit naše myšlenky a pocity.
Proto Jej smíme prosit: Vyzpytuj mne, Bože, ukaž mi také má chybná přemýšlení nebo sobecké úmysly, které snad přehlížím. Potom nás také Svým Slovem upozorní na to, co je chybné. „Živá jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě strany ostrý, a dosahuje až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i morku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce.“ (Židům 4,12)
Proto se chtějme vystavovat působení Božího slova na své srdce tím, že při čtení a slyšení biblických výpovědí si je bereme pro sebe.
Toto božské přezkušování je nutné, abychom v srdci odsoudili to, co nesouhlasí s Bohem. Jestliže náš vnitřní postoj je správný, ukáže se to také v chování, které je Bohu příjemné.
Pán používá někdy také těžkosti v životě, aby nám ukázal, co je v našem srdci. Nezapomínejme pak na to, že to je Jeho láska, která nás chce přitáhnout blíže k sobě. Chtěl by nás vidět s dobrým smýšlením na cestě směřující k Němu.
NZD,27/12/2012