Jeremiáš 26,24
Prorok byl v nejvyšším nebezpečí života, a to kvůli věci Pána. Na veřejném místě vyřídil lidu Boží poselství o soudu. To byl skutečně těžký úkol, který byl spojen se všemi riziky, jak se ihned ukázalo. Neboť náboženské vedení dalo Jeremiáše zatknout a byl odsouzen k smrti. Prorok musel počítat se vším, a jistě už se loučil se svým životem.
Přitom však Jeremiáš vykonal jen výslovnou Boží vůli! – Kde byl nyní jeho Bůh, který ho na začátku jeho služby ujistil: „Neboj se jich, neboť jsem s tebou, abych tě vysvobozoval, dí Hospodin.“ (Jeremiáš 1,8)? Zapomněl Bůh na Svůj slib? Byly tu nové okolnosti, které vedly k tomu, aby Bůh nyní jednal jinak? Anebo co si měl Jeremiáš teď myslet?
Ať si Boží muž myslel cokoli – nepřišel nyní čas, kdy by Bůh musel poslat z nebe Svého anděla, aby osvobodil Svého služebníka, anebo kdy by musel nějakým jiným způsobem nápadně zasáhnout? Avšak nic takového se tedy nestalo. – U tebe, a u mne dnes také ne.
Ale byl tu Achikam, který se zasadil za Jeremiáše. Jeho ruka byla s Jeremiášem, a tak nedošlo ke krajnosti. – Ruka člověka? – Jistě více než to. Boží ruka, v každém případě, když sledujeme tento příběh očima víry.
I dnes musí dostačit, že Bůh zachrání. U této myšlenky smíme být klidní.
DHIN,8/10/2016