Židům 4,2 – přel.
Od té doby, kdy Ježíš Kristus před přibližně 2000 roky vykonal na kříži dílo vykoupení, dává Bůh lidem zvěstovat dobré poselství. Vyzývá je, aby k Němu přišli s vyznáním hříchů a nechali se s Ním smířit. Protože Spasitel ke shlazení jejich vin dal Svůj život, Bůh je připraven odpustit jim a přijmout je za Své děti. Není to ta nejlepší nabídka, kterou nám lidem mohl Stvořitel učinit? Není to nezasloužený dar pro ty, kteří zhřešili a vzepřeli se proti Bohu?
Avšak ani ta nejlepší a nejkrásnější informace nic neprospěje, jestliže se jí neuvěří! Mnoho lidí už vůbec nenaslouchá, když jim Bůh nabízí Svou milost. Domnívají se, že mají na práci důležitější věci, než aby se starali o svou věčnou záchranu. Jim platí ta vážná slova: „Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, své pak duši uškodil?“ (Matouš 16,26)
Jíní sice berou dobré poselství na vědomí, ale nevěří, že jsou tak zlí a zkažení. Protože si velmi cení svého dobrého způsobu života, jsou toho názoru, že nepotřebují žádného Vykupitele, aby měli své věci s Bohem dané do pořádku. Jim dává Bible k zamyšlení: „Všichni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.“ (Římanům 3,12)
NZD,23/3/2019