1. Korintským 15,3.4.14
Kazatelé evangelia často zdůrazňují, že Kristus zemřel za naše hříchy, avšak Jeho vzkříšení je jako základ pro naše spasení stejně důležité. V těchto dnech, kdy tak mnozí teologové se vzdali víry v tělesné vzkříšení Krista, bychom měli zdůrazňovat, že víra v to, že „jej Bůh vzkřísil z mrtvých“, je také nutná pro spasení (Římanům 10,9).
Vtělení a ukřižování jsou podstatné pravdy. Boží Syn se stal člověkem, aby zemřel, a musel zemřít, aby učinil smíření za hřích, aby nás vykoupil z moci Satana a aby nás smířil s Bohem. Ale skrze vzkříšení mám pevný pokoj s Bohem. To demonstruje úplné a věčné vyvrácení Satanova království se všemi mocemi temnosti a umožňuje nám chodit „v novotě života“ (Římanům 6,4), neboť bez toho bychom neměli Nejvyššího Kněze ani Přímluvce, které tak velmi potřebujeme.
Apoštolové nikdy nekázali smrt Krista bez Jeho vzkříšení. Nekázali je jako učení, ale jako historickou skutečnost, jejímiž byli očitými svědky. (Pavel nebyl s Ním na zemi, ale viděl Ho vzkříšeného, když vystoupil do slávy.) Toto téma je někdy řečeno jinými slovy: „Bůh Jej vzkřísil z mrtvých.“ (Viz Skutky 2,24.32; 3,15; 4,10; 10,40.) Skutečnost, že Bůh „souditi bude všecken svět v spravedlnosti“ skrze toho Muže, kterého určil – „Krista“, je prokázána „vzkříšením jeho z mrtvých“ (Skutky 17,31).
Vzkříšení je podstatná součást evangelia a jako takové by mělo být kázáno. C. H. Mackintosh,TLIN,29/11/2011