Kazatel 11,1
Před několika desetiletími jsem podnikl cestu s jedním starším, zkušeným služebníkem Pána. Ten si stanovil jako zásadu, že každému člověku, který ho nějak osloví nebo s nímž bude mít co činit, přinese evangelium. A tak stále znovu vyprávěl o Pánu Ježíši a napomínal lidi, aby se k Němu obrátili a přijali Ho jako Zachránce.
Později jsem o tom ještě často přemýšlel. Pán mi pomohl překonat zábrany a užít mnohé příležitosti života, abych s lidmi mluvil o spasení jejich duše. K mému údivu pak byla celá řada dní za sebou, kdy jsem měl k tomu možnosti – příležitosti, které jsem mohl buď využít, nebo zmeškat.
Ano, mnozí z nás musí překonat práh zábran, aby s druhými lidmi přišli do rozhovoru o Pánu Ježíši. Avšak chtějme Ho ctít a před lidmi vyznat. On řekl: „Kdokoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznám i já jej před Otcem svým, který jest v nebesích.“ (Matouš 10,32)
Takové zábrany jistě nepřekonáme naráz. Ale měli bychom mít s modlitbou ten cíl před očima: záchranu a věčné blaho lidí, za které Kristus zemřel. Pak to pro nás bude radost a velké přání vyprávět druhým lidem o Pánu Ježíši.
A jaká radost to bude, když toho či jiného, který vírou přijal Pána Ježíše, opět najdeme ve slávě nebe.
„Pouštěj chléb svůj po vodě, neboť po mnohých dnech najdeš jej.“ „Po mnohých dnech – tedy zpravidla ne ihned. Je to vždy rozsévání v naději.
DHIN,12/1/2021