1. říjen

Zdaliž libost takovou má Hospodin v zápalech a v obětech, jako když se poslušenství koná hlasu Hospodinova?

1. Samuelova 15,22

Amalech se ukázal jako zlý nepřítel Božího lidu už při cestě Izraele pouští. Nyní obdržel král Saul od Boha jasný příkaz, aby Amalechitské pobil a nikoho neušetřil, ani dobytek. Ale Saul ponechal Agaga, krále Amalechitských, a nejlepší z drobného dobytka a skotu naživu. Tím nedbal na Boží nařízení. Prorok Samuel mu to proto vyčítá. A Bůh říká o Saulovi: „Slov mých nevyplnil.“ (11. verš)

Saul se ospravedlňuje: Vyplnil jsem slovo Hospodinovo.“ (13. verš) Ale řvaní dobytka a přítomnost Agagova říkají něco jiného. Saul dostává odpověď: „Učinils zlou věc před očima Hospodinovýma.“ (19. verš) Avšak král svaluje vinu na lid. A zdánlivě má také dobrý argument: Ušetřil to nejlepší z dobytka, aby to obětoval Hospodinu! Ale Bůh nepřijímá tyto důvody, jakkoli znějí rozumně a zbožně. Obrací se na Saula s vážnými slovy: „Aj, poslouchati lépe jest, nežli obětovati… Neboť vzpoura je takový hřích jako čarodějnictví, a přestoupiti přikázání jako modlářství a obrazové.“ (22. a 23. verš)

To, že modlářství je hrozný hřích, nám je jasné. Ale cožpak neposlušnost a svévole jsou stejně tak zlé? Bůh to říká! My bychom možná byli v tomto případě „velkorysejší“ a řekli bychom: „Král přece chtěl obětovat Bohu! Cožpak to nebyl dobrý úmysl?“ Ale tak Bůh se sebou nenechá jednat. – Následky neposlušnosti byly pro Saula tragické: „Poněvadž jsi pak zavrhl řeč Hospodinovu, i on také zavrhl tě, abys nebyl králem.“ Saul ztrácí království!

DHIN,16/9/2015