Skutky 24,25
Určité záležitosti ve svém životě, které neradi vyřizujeme, stále znovu odkládáme. Místo abychom je vyřídili, žijeme v tiché naději, že se vyřídí samy od sebe. Někdy takový výpočet vyjde, někdy se ale problém naším vyčkáváním jen ještě zvětší.
V našem životě však existuje jedno důležité rozhodnutí, které nesnese odklad: obrácení se k Bohu! Má pro nás tak zásadní význam, že je lehkovážné je odkládat.
Když římský místodržící Felix slyšel evangelium Boží milosti, byl naplněn strachem. Proč? Protože mu Pavel vyprávěl nejen o Boží lásce, která zachraňuje lidi vírou ve Vykupitele. On mu mluvil také o Božím soudu, který postihne každého, kdo se nechce obrátit od svého zlého a převráceného života.
Felix se kvůli svým hříchům bál upadnout do rukou živého Boha. Zároveň ale nebyl připraven přijmout milost k záchraně. Proto prohlásil: „Nyní odejdi, a v čas příhodný povolám tě.“ Zcela vědomě nechtěl učinit rozhodnutí. A tak jeho vina před Bohem zůstala. Dokonce se ještě zvětšila, protože nechtěl upustit od svého hříšného života. Zda se někdy rozhodl pro Ježíše Krista, to nevíme. Jak je to tragické!
NZD,27/1/2020