1. říjen

Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kde byl Lazar ten, který byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých. I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden ze stolících s ním.      Jan 12,1-2

Jaký to výjev v Betany! Bylo tam svědectví o Jeho lásce a také o Jeho moci, která přemohla smrt, neboť tam byl Lazar, svědectví o vzkříšení působící slávě Božího Syna. Byl to skutečně okruh lásky, neboť v předcházející kapitole čteme: „Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.“ (Jan 11,5) Byla to dobře známá láska. Cožpak sestry předtím neposlaly k Němu se slovy: „Ten, kterého miluješ, nemocen jest.“? Ježíš tedy přišel do Betany a „připravili jemu tu večeři“ .

Láska se vždy raduje, když se může rozvíjet u svého předmětu, a tak s Ním jedli a dali Mu první místo. Marta sloužila; Lazar byl ten, jenž s Ním seděl u stolu. Maria přinesla ze své zásoby velmi drahý olej pomazání a vylila ho na Jeho svaté nohy (verš 3). Tak zaujala své místo ve velebícím klanění a činila radost Jeho srdci, které bylo pod tíživým stínem kříže, a dům byl naplněn vůní toho pomazání. Okruhem lidí, který Ho zakrátko ukřižuje, byl nenáviděn; zde, v domě v Betany, šest dní před Svým ukřižováním, je milován, veleben a ctěn.

Kéž tvé i mé srdce, pod přitažlivostí Jeho slávy a pod mocí Jeho neumírající lásky Jemu učiní večeři! Když se v duchu se všemi, kteří Ho milují v upřímnosti, shromažďujeme k Jeho jménu, uznávejme, že On je jediný Střed shromažďování Církve. Mějme účast na večeři Páně s milujícím a klanícím se srdcem. Vzpomínejme na Něho, když se shromažďujeme k Jeho jménu v naději, že budeme provždy s Ním, „kolikrát byste koli jedli chléb tento a kalich tento pili, smrt Páně zvěstujete, dokud nepřijde“ (1. Kor. 11,26).      N. Anderson,TLIN,13/11/2011