Přísloví 31,25-28
V domácnosti je plně spatřován charakter všech, kteří v ní bydlí; a bezpochyby to můžeme použít na „domácnost víry“. V Církvi jako v Božím domě hledáme pořádek, vládu, správnou kázeň; a to je sféra, ve které se nesmíme provinit nedbalostí. Ale vedle toho ona „chleba zahálky nejí“. Vyžaduje si to naši celou energii víry, abychom udrželi jak svědectví evangelia, tak i správnou péči o Boží dům. Nebudeme mít přebytek času, stejně jako matka, která musí ustavičně bdít nad cestami a směřováním svých dětí, jestliže je chce ochránit ve víře a lásce před léčkami hříchu.
Kázeň a správná péče se dítěti mohou zdát nepříjemné, takže v nich někdy může doutnat vzpoura. A přece, když Duch Boží působí v duši, aby dával známost spasení a duchovní světlo, děti budou později hledět zpět s opravdovou vděčností právě na tu kázeň. Jestliže byla doprovázena jemností, láskou a věrností, děti nakonec budou chválit svou matku.
Tak tomu je ve shromáždění. Upřímná kázeň snad nebude nejprve přijímána přívětivě, ale nakonec duše uznají její cenu, a tak se budou vyjadřovat. Ale důležitější je skutečnost, že „manžel její také chválí jí“. Tak má Církev nade vše hledat radost svého Pána a Jeho schválení.
L. M. Grant,TLIN,12/11/2011