Izaiáš 35,3.4
Ruce bez síly – chvějící se kolena – bázlivé srdce! Není to někdy v přeneseném smyslu pokořující skutečnost v našem životě? Hledíme na své ruce: Jsou slabé a bez síly, aby něco vykonaly. A naše kolena? Jsme nejistí, neodvažujeme se jít dále ve víře s Pánem. A co teprve naše srdce. Skleslé, zklamané, možná také zahořklé zklamáními života.
To může být naše aktuální životní situace jak v osobním okruhu, tak i uvnitř Božího lidu. Cožpak se to už nemůže změnit? Je tím vše ztraceno? Odporoučely se radost a vděčnost z našeho života provždy? Nikoli! Bůh tehdy přivolával svému lidu: „Posilňte se, nebojte se!“ A spojil ten výrok se sebou samým: „Aj, Bůh váš přijde!“
Dnes to říká tobě a mně. Vyzývá nás, abychom si vzájemně posilovali ruce a vzpřimovali kolena. Těm, kteří jsou skleslého srdce, máme znovu připomínat Boží sliby a zaslíbení. A k těm, kteří Ho už nevidí, máme volat: „Aj, Bůh váš!“ A těm, kteří se vzdali, připomínat to, že On „spasí /zachrání/“.
Proto „i my… skrze trpělivost konejme běh uloženého sobě boje, patříce na vůdce a dokonavatele víry“! Když na Něho hledíme, pak neustaneme, „v myslech svých hynouce“ (Židům 12,1-3).
DHIN,10/9/2016