Jan 17,17
V 18. století existoval v Anglii duchovní proud, který chtěl redukovat křesťanství na jeho mravní přikázání a už neuznával Ježíše Krista jako Božího Syna a Vykupitele. Dva vážení právníci, Lord Lyttelton a Gilbert West, se dorozuměli a rozhodli se, že křesťanské víře dají rozhodující úder.
Získali dojem, že věrohodnost Bible a křesťanství spočívá na dvou důležitých pilířích: na Ježíšově vzkříšení a na obrácení Pavla. West převzal úkol odkázat Ježíšovo vzkříšení do říše bajek, zatím co Lyttelton se chtěl soustředit na to, aby vyvrátil náhlé obrácení Saula z Tarsu. Kdyby dokázali tyto dva body ukázat jako nevěrohodné, potom bude s křesťanstvím konec, tak si to mysleli.
Po nějaké době si ti dva vzájemně doznali, že jejich práce nemá žádaný průběh. – Tak nevěrohodné se ty biblické zprávy při bližším zvážení přece jen nejevily.
Oba dovedli svá zkoumání do konce a zveřejnili výsledky. West přišel k přesvědčení, že biblická svědectví o Ježíšově vzkříšení jsou absolutně věrohodná. Lyttelton nenašel žádnou věc, která by otřásla zprávou ve Skutcích apoštolů – naopak! A oba se nebáli přiznat se ve svých knihách k biblické víře.
Podobně jaké těmto dvěma autorům se dařilo po celou dobu i jiným právníkům, historikům a novinářům, kteří si chtěli dát práci, aby sami zkoumali to, co říká Bible.
DHIN,7/9/2016