Mojžíšův zákon je Petrem popsán jako jho otroctví, které ani naši otcové ani my jsme nemohli nést. Kladl spravedlivé a svaté požadavky na padlé, bezmocné hříšníky. Nedával svobodu, ale jen ducha strachu a otroctví. Byl službou odsouzení a smrti. Bylo tu připomínání hříchu, ale ne odpuštění. Člověk potřebuje sílu a potřebuje život; potom poslušnost ochotně proudí do svého správného řečiště. Ježíš Svou smrtí nesl zlořečení porušeného zákona a odstranil hřích; proto evangelium vyhlašuje plné odpuštění. Bůh nyní říká: „Na hříchy jejich i na nepravosti jejich nikoli nevzpomenu více.“ (Žid. 10,17; Jer. 31,34) „Skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů, a to ode všech, od kterých jste nemohli skrze zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto, každý, kdo věří, bývá ospravedlněn.“ (Skutky 13,38.39) To je skutečná svoboda! Ale kdo mohl pozorně hledět na Boží zákon, aniž by si byl vědom toho, že ho porušil, že nedosáhl jeho svatého standardu, a proto je pod zlořečením? Neboť je napsáno: „Zlořečený každý, kdo nezůstává ve všem, co jest psáno v knize zákona, aby to plnil.“ (Gal. 3,10) Kdo se může odvážit zvážit se na této váze? To jasně ukazuje, že všichni jsou pod hříchem. Proto apoštol prohlašuje: „Kteří pak koli ze skutků zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou.“ (Gal. 3,10) My všichni jsme tedy zasloužili zlořečení od Boha, protože jsme porušili Jeho zákon; ale Ježíš, Vykupitel, přišel a zachránil nás: „Ale vykoupil nás Kristus ze zlořečenství zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdo visí na dřevě.)“ (Gal. 3,13). Tak máme skrze Kristův kříž plnou svobodu a vykoupení od otroctví a zlořečení zákona. H. H. Snell,TLIN,28/10/2011