Efezským 5,14
Před lety se v Africe sešla řada křesťanů ke společnému studiu Bible. Přitom jeden mladý křesťan položil otázku, která mezi přítomnými vyvolala úsměvy. Zněla:
„Smí si věřící dovolit během biblické hodiny spát?“ – Když se veselost trochu uklidnila, dal jeden bratr výstižnou a moudrou odpověď: „Zakázané to není, ale je to nebezpečné.“ K tomu přečetl oddíl ze Skutků 20. V této kapitole je popsán výjev, kdy mladý muž usnul během kázání apoštola Pavla. Protože seděl v okně, spadl ze třetího podlaží dolů. Bůh tehdy zabránil špatnému konci a vrátil mladému muži život (Skutky 20,9).
Přirozený spánek může být nebezpečný například v silničním provozu. Avšak jak nebezpečný je „duchovní spánek“? Náš dnešní biblický verš o tom mluví. Je míněn špatný duchovní stav, do kterého může křesťan přijít. Tomuto „duchovnímu spánku“ zpravidla předchází vývoj směřující dolů v životě víry. Tak může někdo ztratit zájem o Boží slovo a už se pravidelně nemodlí. To nutně vede k lhostejnosti vzhledem k Pánu. Srdce ochladne a obecenství s Pánem se ztrácí. K takovým věřícím musíme volat: Probuď se! Vrať se ke svému Pánu, On ti „zazáří“. Opět ti dá světlo, které se ztratilo, a osvítí tvou cestu.
Všem vykoupeným platí slova: „Nespěme tedy, jako jiní, ale bděme, a střízliví buďme.“ (1. Tesalonickým 5,6)
DHIN,1/9/2016