1. září

Mezi tím umřel Samuel… Ale David vstav, šel na poušť Fáran.

1. Samuelova 25,1

/Heródes/ poslav kata, sťal Jana v žaláři… To uslyšev Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí.

Matouš 14,10.13

Mezi životem a službou proroka Samuele a životem a službou Jana Křtitele je udivující obdoba. Matky obou těchto velkých mužů byly neplodné a narození jejich synů bylo odpovědí na modlitbu (1. Sam. 1,5; Luk. 1,7). Otec Samuele byl Levíta; otec Jana Křtitele byl kněz. Jan a Samuel byli oba nazarejští od narození a byli zasvěceni službě Pánu před svým narozením. Samuelova matka a Janův otec se po narození svého dítěte modlili, chválili a prorokovali (1. Sam. 2,1-10; Luk. 1,67-80). Prorocká služba v Izraeli začala Samuelem (Sk. 3,24) a skončila Janem Křtitelem (Mat. 11,11). Písmo také vede naši pozornost ke zvláštnímu oděvu, který měli na sobě na samém začátku své služby (1. Sam. 2,18; Marek 1,6). Nápadná podobnost mezi těmito dvěma muži byla ta, že oba byli předchůdci krále Izraele. Samuel pomazal Davida z rohu oleje, když byl Bohem poučen, že „to jest on“ (1. Sam. 16,12-13), a „odpočinul Duch Hospodinův na Davidovi od tohoto dne i potom“. Jan pokřtil Pána Ježíše v Jordánu, „aby byl zjeven lidu Izraelskému“. Duch potom sestoupil a „zůstal na Něm“ (Jan 1,31-32). Je také nápadná obdoba v událostech, které následovaly po jejich smrti. Po Samuelově smrti šel David na poušť s houfem svých následovníků. Když Pán Ježíš uslyšel o smrti Jana, šel na pusté místo se Svými učedníky. Obě události vyžadovaly čas samoty a přemýšlení, neboť při obou zemřel velký prorok Páně. Jak obdivuhodná je inspirace a jednota Písma!

B. Reynolds,TLIN 22/10/2011