Galatským,4,4-5
Ve Starém zákoně je na věřící pohlíženo jako na malé děti, které jsou pod péčí vychovatelů a správců a připravují se na konečné absolvování. Plnost času je tehdy, když Bůh vyhlásil, aby došlo ke změně. Poslal Svého vlastního Syna, aby vykonal to veliké dílo vyvedení duší z místa dětské přípravy do místa svobody a důstojnosti synovství. K tomu mohlo dojít jen prostřednictvím Jeho utrpení a smrti na kříži Golgoty. Jím Pán Ježíš vykoupil ty, kteří kdysi byli prakticky otroky a nelišili se v ničem od služebníků. Neboť vychovatelé a správci mají co činit se zákonem a s jeho omezujícím otroctvím, od kterého nás nyní osvobodilo to velké vykoupení, které je v Kristu Ježíši.
Vykoupení nás tedy přeměnilo z dítěte na „syna“. Na dítě se nyní hledí jako na toho, kdo přišel ke zralosti v moci vykoupení, které je v Kristu Ježíši, a věřící už není služebník, ale syn, už není pod omezeními zákona, ale je přiveden na místo svobody, důstojnosti a důvěry v odpovědnosti.
To zahrnuje nejen poddání se jako dítěte vůli Otce, ale porozumění té dobré a vítané a dokonalé vůli a její přijetí celým srdcem. To je pravý charakter křesťanství, je-li postaveno do protikladu k židovství. Proto na místě zralého porozumění je věřící seznamován se statky svého Otce. Skutečně vzácné synovství a vzácná milost, která je dala! L. M. Grant,TLIN,4/10/2011
Nyní, ach, radost, již vypravit nelze,
už ne nepřátelé, ale synové;
děti jsme teď v Otcově přítomnosti,
milovaní jako On a v Něm požehnáni.