24. srpen

Dále pak, bratři, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, … Víte zajisté, jaká přikázání vydali jsme vám skrze Pána Ježíše.

1. Tesalonickým 4,1.2

Apoštol Pavel byl pro Tesalonické příkladem v mnoha ohledech:

• Trpěl soužení pro Pána.
• Vedle své služby apoštola pracoval dodatečně pilně, aby vydělal na své živobytí.
• Sloužil Tesalonickým v lásce, jako matka pečuje o své vlastní děti.
• Jeho chování bylo svaté a spravedlivé, nedávalo příčinu k výtce.

Kéž bychom jen měli více takových vzorů.

Vzory jsou tedy nesmírně důležité. Ale nestačí. Ten, kdo je znovu narozen a má život z Boha, potřebuje kromě toho přikázání. – „Přikázání? Jako křesťané přece nejsme pod zákonem, ale pod milostí,“ mohl by někdo namítnout. Správně. Také nejde o zákon ze Sinaje. Tento systém se nehodí ani jako prostředek k záchraně, ani jako pravidlo pro život – vždyť se obrací na přirozeného člověka.

Přesto si žádné Boží dítě nevystačí bez přikázání. Nový život v něm totiž není autarkní (nevystačí si sám), potřebuje konkrétní vedení. Toto vedení dostáváme skrze Bibli. Ačkoli ne každé božské sdělení bylo napsáno ve formě přikázání, obsahuje Boží slovo mnoho směrnic, které mají Boží autoritu a jsou pro nás závazné. – V protikladu k „systému zákona“ ze Sinaje nepociťují Boží děti přikázání Páně ostatně jako těžké jho, nýbrž jako lehké břímě, které ze srdce rádi nesou. Neboť nový život ve věřících se raduje z poslušnosti (srovnej s Matoušem 11,30; 1. Jana 5,3).

DHIN,16/8/2016