1. srpen

Věziž tedy jistotně všecken dům Izraelský, že Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali.

Skutky 2,36

Jaká mocná slova na konci kázání plného síly před tisíci Židů! Je řečníkem tentýž muž, který několik týdnů předtím kvůli podezřením několika služek a služebníků třikrát zapřel svého Pána? Může člověk – jako zde Petr – změnit natolik svou povahu? Jistě nikoli!

Pán Ježíš to však může způsobit, jak to zaslíbil: „Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země.“ (Skutky 1,8) Tento slib platil i druhým učedníkům – těm, které teprve před krátkou dobou zastihl bázlivé za zavřenými dveřmi. A také oni nyní zvěstovali „veliké věci /skutky/ Boží“ (kap. 2,11).

Petrovi náleželo, aby zde vykonal první část úkolu, který mu Pán osobně dal (Matouš 16,19), totiž aby otevřel pro Izrael „království nebes“. Později to udělá také pro Samaří a pro pohany. Předpokladem pro to ale byl příchod Ducha Svatého, „seslaného s nebe“ (1. Petra 1,12). Duch způsobil, že Petrovo kázání proniklo posluchačům do srdce, takže lidé činili pokání a tři tisíce se jich dalo pokřtít a byli připojeni k Církvi /Shromáždění/ (verš 41).

Duch Svatý je ještě i dnes mocen pohnout lidi k obrácení, kdekoli je zvěstován ten Ukřižovaný a Vzkříšený jako ten Bohem zmocněný Vykupitel a Pán. Nejen apoštolové tehdy, nýbrž každý, kdo svůj život svěřil Ježíšovi, smí o Něm svědčit.

DHIN,15/8/2017