Efezským 1,13-14
Dvě věci, podstatné pro každého křesťana, působí Duch Svatý: je pečetí těch, kteří uvěřili evangeliu a také je závdavkem toho, co má přijít.
Jako pečeť Duch Svatý vyznačuje věřícího jako Boží vlastnictví a ukazuje, že dílo vykoupení je vykonáno. Není to nové narození, ale spíše pečeť na těch, kteří se znovu narodili. Přítomnost Ducha Svatého jako pečeť nám dává ujištění, že patříme Kristu a že nemůžeme být nikdy ztraceni. Ačkoli věřící může zarmucovat Ducha Svatého, Ten nás nikdy neopustí. Ve skutečnosti jsme byli „znamenáni /zapečetěni/ ke dni vykoupení“ (Ef. 4,30). Den vykoupení zde znamená vzkříšení těla, proto Duch bude s námi navěky. Jako závdavek tu máme jiný pohled na dílo Ducha Svatého. Skutečný význam slova závdavek je záruka, což je myšlenka zálohy na nějakou koupi. Tak Utěšitel přišel, aby nám oznámil bohatství Kristova, než je zdědíme. Proto je nazýván závdavkem dědictví (Ef. 1,14). Nastíněním toho je Abrahamův služebník, který dal Rebece dary ze stříbra a zlata. Když procházela pouští na cestě k setkání s Izákem, měla hmatatelné svědectví o jeho velikosti a bohatství. Tyto dary byly předokoušením a zárukou toho, co s ním zdědí (1. Mojžíšova 24,36.53).
Skrze pečeť Ducha vím, že patřím Kristu, a závdavkem Ducha se učím, že to, co patří Kristu, náleží mně! Jaké je to požehnání, mít svědectví Ducha Svatého a ujištění, že jsme Kristovým vlastnictvím a že skrze Něho zdědíme všechny věci (Ef. 1,11).
B. Reynolds,TLIN,1/9/2011