Lukáš 9,31
„Exodus“ znamená vyjití. Nový zákon tím označuje vyjití z Egypta (Židům 11,22) a dvakrát vyjití ze života na zemi (výše uvedený verš a 2. Petra 1,15 – kralický překlad: „po odchodu“).
Co mají tato místa společného? – Izraelité opustili Egypt. Nebyla to jejich vlast, nýbrž země jejich otroctví. Nebylo tam nic, co by Božímu lidu vnitřně prospívalo. Teprve po jejich vyjití je slyšíme zpívat píseň chvály k Boží cti. To se hodilo k jejich vykoupení a jejich osvobození z moci nepřítele. – Ani vykoupení dnes nepatří k tomuto světu. Jsme osvobozeni z moci Satana; a jím ovládaný svět nám nemůže poskytnout nic, co by mohlo utišit potřeby naší duše a co by nás mohlo vést k chválení Boha.
Cesta Pána Ježíše tímto mravně tak cizím světem měla rovněž vyjítí. Zde šel pro nás Pán Ježíš do smrti; zde On vítězně vstal, aby nás předešel do slávy nebe. O tomto vyjití v Jeruzalémě mluvil Pán Ježíš s Mojžíšem a Eliášem na hoře.
Petr mohl později ještě s velkou přesností vzpomínat na tuto událost a na „velebnost“ Pána Ježíše na hoře proměnění (2. Petra 1,16). Ve svém Dopisu mluví ale Petr také o svém vlastním rozloučení či vyjití (odchodu), které bylo před ním. Brzy opustí zem, tuto zem utrpení, aby byl provždy u Pána Ježíše. Jaký výhled! – Neměli bychom i my častěji myslet na to vyjití, na přechod do slávy? – Možná že Pán Ježíš přijde dnes, aby nás vzal k sobě. To by byla ta nejkrásnější forma vyjití!
DHIN,6/8/2016