4. Mojžíšova 23,21
Na cestě do země Kanánu dobyl izraelský lid mocná vítězství nad Amorejskými. To zneklidnilo moábského krále Baláka tak, že najal věštce Baláma, aby vložil na Izrael zlořečení. Avšak Bůh použil jazyk chamtivého Baláma a dal mu vyslovit Své myšlenky o Izraeli. Neboť Bůh nedopustí, aby někdo zlořečil těm, kteří jsou Jeho. On sám je vskrytu trestá kvůli jejich mnohým hříchům, ale nestrpí, aby druzí vystupovali proti těm Jeho.
To je krajně důležitý bod. Nejde tolik o to, co si o Božím lidu myslí nepřítel nebo co si oni sami o sobě myslí. Rozhodující otázka je: Co o nich myslí Bůh? Co si Bůh o nás myslí? On nás zcela zná. Nikdo nás nezná tak, jako nás zná Bůh. To, co zde Balám vyslovuje, proto nejsou ani jeho vlastní myšlenky, ani vidění od andělů nebo lidí nebo od Satana, nýbrž „vidění Všemohoucího“ (kap. 24,4.16).
To dává srdci hluboký pokoj. Bůh nás vidí, myslí na nás, mluví o nás a jedná s námi tak, jak to odpovídá tomu, čím On nás učinil a co On sám pro nás dokonale způsobil.
Druzí na nás mohou objevovat chyby, ale Bůh nás, pokud jde o naše postavení, vidí jen v kráse Krista. Když Bůh pohledí na Svůj lid, pak vidí dokonalý výsledek Svého vlastního působení. Dle jejich postavení není na nich vidět žádná poskvrna, jsou ke cti Jeho svatého jména a k chvále Jeho spasení: V neomezené milosti je učinil Svým vlastnictvím.
Jaká mocná pohnutka pro to, abychom to také ukazovali ve svém životě!
DHIN,26/7/2016, podle C. H. Mackintoshe