1. Královská 9,11-13
Chiram, král Týru, velmi podpořil krále Šalomouna při stavbě chrámu a stavbě Šalomounova vlastního domu. Král Šalomoun na oplátku dal Chiramovi oblast galilejské země jako dar a ocenění jeho pomoci. Když král Chiram vyjel, aby shlédl tu zem, která mu byla dána, neučinila na něho žádný dojem! Vymyslel pro ta města a Galilejskou zem snižující jméno a nazval je „Kabul“. Toto slovo doslovně znamená „k ničemu dobrý“ nebo „bezcenný“. Nečteme o reakci krále Šalomouna, ale jeho mlčení by napovídalo, že nevyjádřil nesouhlas s Chiramovým hodnocením.
Tito dva velcí králové Starého zákona navštívili Galileu. Ale čteme o jiném Králi, který Galileu nejen navštívil, ale ve Svém mládí i po většinu Svého života v dospělosti tam žil. Lidé v Galileji, kteří seděli ve tmě, viděli „světlo veliké“ (Mat. 4,15-16). Pán Ježíš žil mezi chudým lidem Galileje. Jeho učedníci byli „muži Galilejští“ a mnoho z Jeho služby bylo konáno v tomto regionu nebo v jeho okolí. Jeho první zaznamenaný zázrak byl v Galileji, a to velké poslání bylo ohlášeno odtamtud.
Jaký rozdíl mezi Chiramem a Pánem Ježíšem! Chiram myslel, že Galilea není místem vhodným pro krále a že je bezcenná. Pán Ježíš ani nenosil královský oděv, ani nežil v královském paláci. Ale žil v Galileji mezi „chudými stáda“ a v pokoře se s nimi ztotožnil tak velmi, že se stal známý jako „Galilejský“ (Lukáš 22,59). Tento Král je hoden vší naší chvály a velebení.
B. Reynolds,TLIN,6/7/2011