1. červenec

Tedy plili na tvář jeho, a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili, říkajíce: Hádej nám… /Prorokuj nám…/

Matouš 26,67.68

Ruce, které právě v nepochopitelném milosrdenství uzdravily Malchusovo ucho, byly nyní svázané (Marek 15,1). Oči, které právě ještě plné slitování hledaly padlého učedníka Petra, byly zakryty muži, kteří Jej drželi (Lukáš 22,64). – Skutečně, Satan je mistr ve všem, co dělá! Chtěl uhasit „Světlo světa“, zjevení Boží lásky.

Pak Mu plili do tváře, „na tvář mou nestydí se plivati“ (Job 30,10). „Kdyby otec její plivnul ji na tvář, zda by se nemusila styděti za sedm dní?“ řekl Bůh kdysi o malomocné Marii (4. Mojžíšova 12,14).

Pěstmi Ho bili do tváře; posmívali se Mu; přehodili přes Jeho tvář látku a žádali: „Prorokuj nám!“ Měl nyní používat Své nadpřirozené síly jen k jejich obveselení. Avšak té nikdy nepoužil, než jen pro blaho těch, kteří to skutečně potřebovali.

Bylo také s námi někdy tak krutě jednáno a bili nás pěstmi? Už někomu z nás naplili do tváře? A jestliže ano, zůstali jsme pak tak tiší a němí jako On, jenž se zde naprosto bez viny stal středem tak odporného výjevu? On „tváři své neskrýval od pohanění“ (Iz. 50,6). A víme také, proč to vše na sebe vzal: „Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.“ (Žalm 69,8) – Pro Boží čest Mu nebylo nic příliš.

DHIN,17/7/2016