1. Jana 1,7
Nyní jsme ve světle plného zjevení všeho, co Bůh je. Chodíme v tom světle. V tom světle máme my křesťané společenství jedni s druhými. Ale jak tam můžeme být v pokoji? Jak můžeme snést světlo plné Boží slávy, aby na nás spočívalo? Jak můžeme být šťastni v Boží přítomnosti? Je to proto, že známe očišťující cenu, trvale očišťující cenu krve Ježíše Krista, Božího Syna. Ta očišťuje od všelikého hříchu. To je její povaha a charakter. Odstraňuje, odnímá provždy každý hřích.
„Ach Gordie,“ řekl mladý křesťan spoluvěřícímu, „čím více na mne svítí Boží světlo, tím více mi ukazuje, jak dokonalé je Kristovo dílo.“ A tak tomu bylo s dobře známým Dr. Doddridgem, autorem knihy „The Rise and Progress of Religion in the Soul“. Rád vyprávěl o snu, který měl. Myslel, že vstoupil do nebe jako hříšník, očištěný Kristovou drahou krví. Když procházel branou, bylo slyšet chválení Boha od zástupu oděného v bílá roucha, že další vykoupený tam mohl být přijat a přivítán. Pak když šel dále, světlo se stávalo jasnějším a chvály byly hlasitější, až nakonec, když se přiblížil nejvnitřnější a nejjasnější slávě, tam v plném jasu světla bylo chválení nejhlasitější. Bůh byl oslaven tím, že zachránil hříšníka, jako byl on.
V nejjasnějším místě té slávy, jíž jsme nedosahovali a které jsme se hrozili, vidíme Ježíše, Božího Syna, našeho Spasitele, a vidíme Ho tam sedět jako Toho, jenž skrze Sebe samého očistil naše hříchy. Dílo Golgoty je skončené dílo, a Ten, jenž je vykonal, zaujal Své místo na pravici Majestátu na výsosti.
I. Fleming,TLIN,23/6/2011