Jan 21,17
Vzkříšený Pán se zjevil Petrovi dříve než ostatním učedníkům (Lukáš 24,34). Cílem rozhovoru bylo obnovení osobního obecenství, proto také nebyli potřební žádní svědkové. Ale Petr zapřel svého Pána třikrát veřejně, a tomu mělo odpovídat také veřejné obnovení v jeho službě.
V přítomnosti učedníků se proto Pán třikrát Petra ptá a oslovuje ho přitom vždy jeho starým jménem: „Šimone, Jonášův“ – tak jak ho oslovil předtím, než ho k sobě připojil s novým jménem Kefas (kap. 1,42). V každé otázce jde o Petrovu lásku: Je ještě – jako několikrát dříve – pokažená sebepřeceňováním, znamená skutečnou oddanost, anebo je to konečně nerozdělená náklonnost? Petr se musí těmto otázkám postavit, i když ho zvláště ta poslední otázka činí smutným. Jeho odpovědi se nezakládají na vlastním sebeoceňování, nýbrž na poznání Pána samého: „Ty víš, že tě miluji!“
Tak jako Petr třikrát vyznává svou lásku k Pánu, tak dostává od Pána tři úkoly, které se týkají stáda Pána. Pást beránky, střežit ovce a pást ovce. Pán má také ještě jiné úkoly pro Petra, ale jeho první věcí je péče o Jeho stádo. Petr musí znát nebezpečí, která stádu hrozí. Ale nejprve musí pochopit, jak nezbytná pro střežení a pasení Božího stáda je láska k Pánu. Proto má to závěrečné „Pojď za mnou!“ zcela zvláštní zvuk. Ukazuje na Něho samého, toho Dobrého Pastýře. – To je i dnes ještě předpoklad pro každou pastýřskou službu.
DHIN,14/7/2016