1. Mojžíšova 24,10.12
Služebník obdržel od Abrahama jasné směrnice (verše 1-9). Nyní se vydal na cestu, aby splnil svůj úkol.
Ať velbloudi nebo služebníci, šperky nebo vzácnosti, vše mu bylo pro cestu k dispozici. Jeho bohatý pán ho vybavil vším, co mohlo sloužit k úspěchu jeho poslání. Nebyl odkázán na cizí pomoc. Naučení pro nás je zřejmé: Nám jsou k dispozici „nestihlá bohatství Kristova“ (Ef. 3,8). Služebník si kromě toho byl vědom, že majetek jeho pána stačí pro každou potřebu. – Pán nás nejlepším způsobem vybavil pro plnění našich úkolů: na jedné straně potřebnými dary milosti, na druhé straně je On sám s námi (Matouš 28,19.20).
Když služebník dorazil do Mezopotámie, mluvil nejprve s Bohem, ne s někým jiným. Přitom se ukázalo, že si přál zdar svého úmyslu ne ze sobeckých pohnutek. Toto pokušení tu je přece vždy: Přejeme si být úspěšní ve službě pro Pána a být chváleni nebo být posuzováni jako duchovní. Proto je nutná bdělost, abychom neztratili odměnu. Pán zná naše přirozené pocity a varuje nás před tím, abychom šilhali po chvále. – Modlitba Abrahamova služebníka byla krátká, ale přicházela ze srdce. A ukazuje, že nehledal sám sebe: „Učiň milosrdenství s pánem mým Abrahamem.“ DHIN,18/2/2015