Jan 13,10
Jen málo lidí v Orientu mělo vlastní koupelnu. Většina z nich musela jít k nějaké řece nebo do lázní. Když potom zase přišli domů, byli sice vykoupáni, ale jejich nohy byly opět zašpiněny prachem cesty. Tímto obrazem Pán Ježíš ukazuje Svým učedníkům, že my také po svém obrácení stále znovu potřebujeme očišťování. Špatná myšlenka, zlé slovo nebo žádostivý pohled na obraz na plakátu – a už jsou naše srdce znečištěna.
Proto jsme vyzýváni, abychom se vždy znovu očišťovali od každého pošpinění: „Nejmilejší, očišťujme se od všeliké poskvrny těla i ducha.“ (2. Korintským 7,1) Všechnu nečistotu máme ve světle Božího slova poznat, vyznat a oddělit se od ní. To je naše osobní odpovědnost.
Naše měřítko ohledně dobrého a zlého není absolutní. Považujeme za dobré nebo za přijatelné mnohé, co je v očích Pána nečisté. On by chtěl, abychom vedli svatý život, oddělený od zlého. Proto je On sám činný v tom, aby nás očišťoval. Činí to například tím, že nám dá slyšet nebo připomene slova Bible, která nám ukazují Jeho měřítko. Jestliže jsme poslušni a to zlé odsoudíme, staneme se opět čistými.
Kromě toho si máme vzájemně „umývat nohy“. Když u svého bratra vidím něco, co je v rozporu s Božím slovem, pak je mým úkolem, abych ho na to upozornil. A tak, jak se člověk musí sklonit, aby druhému umyl nohy, tak se musí tato duchovní služba dít v postoji pokory, aby bylo dosaženo srdce a svědomí toho bratra.
DHIN,1/7/2016