Joel 2,26
Bůh zaslíbil Svému pozemskému lidu Izraeli, že bude moci ve své zemi přebývat v pokoji a blahobytu. Proroci zároveň vyslovovali velmi vážná varování pro případ, že by se Izrael vzepřel proti Bohu. A co udělal lid? Odvrátil se od Boha a ukřižoval svého Mesiáše. Tu Bůh vydal Svůj lid do ruky jeho nepřátel.
Až dodnes není v dohledu žádný pokoj; až dodnes se Izrael ve svém celku neobrátil k Bohu. Je tím vše ztraceno? Není, neboť „darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje“ (Římanům 11,29). Titíž proroci, kteří ohlašují soud, mluví také o nepředstavitelně velkém požehnání. Toto požehnání leží ještě v budoucnosti. Předtím přijdou na zem a na svět hrozné soudy. Potom ale Boží pozemský lid „už nikdy nebude zahanben“ a „už nikdy nebude plakat“ (Jeremiáš 30,19 – přel.). Bude sloužit Hospodinu a bude Ho chválit, že přes všechna jejich selhání On splnil Svá zaslíbení.
Také věřící dnes prožívá časy, které jsou těžké. Nemoc, osamění, problémy v povolání nebo v rodině nám dělají starosti. Příčiny mohou být rozličné a konec často není v dohledu. Avšak i my máme zaslíbení, která nás v těžkostech posilují. Pán Ježíš říká: „Aj, já s vámi jsem po všecky dny“, a: „Zase přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.“ (Matouš 28,20; Jan 14,3) Nyní chce v těžkosti být s námi; a potom bude každá těžkost pryč a my Jej budeme věčně chválit. Za tuto jistou, slavnou naději u Něho Mu chtějme už dnes děkovat.
DHIN,27/6/2015