1. Korintským 10,6
Ve 4. Mojžíšově knize nalézáme mnoho nastínění Pavlovy 1. epištoly ke Korintským. Krátké pohledění na to nás může povzbudit k hlubším úvahám o tomto zajímavém předmětu. Čteme o uspořádání pokolení, Levítů a kněží kolem Božího místa přebývání, stánku (4. M. 1-4). To je významné ve spojení s 1. Korintským, neboť právě v této Epištole dostáváme pravdu, že Bůh přebývá mezi Svým lidem (kap. 3,16-17; 14,25). Také tam v kapitolách 3, 4, 9, 12 a 14 nacházíme poučení, týkající se „pracovníků“ a funkce „darů“. Duch Svatý rozděluje dary „jak ráčí“, tak jako každému pokolení a rodině bylo přiděleno místo a role v systému stánku.
To je zvláště ukázáno třemi rodinami Levítů, které obdržely úkoly nesení různých částí stánku. Jednou z povinností levítské rodiny Merari bylo nosit „kolíky a provazy“ (4. M. 3,35-37). Merarité se podobají té části Kristova těla, kterou bychom považovali za „nejnepoctivější“, protože nemá žádnou význačnou nebo veřejnou službu (1. Kor. 12,23). Ale jak potřebná byla ponížená a skrytá služba Meraritů pro zajištění stánku, aby mohl stát! Takovým má být dávána „větší poctivost“.
Ve 4. Mojžíšově vidíme „truhlu svědectví“, jak se pohybuje pouští před lidem. Jaký obraz skutečnosti, že Božím svědectvím v tomto světě je „Ježíš Kristus, a to ten ukřižovaný“ (1. Kor. 2,1-2)! První Korintským se dívá na Shromáždění, jak se pohybuje tímto světem ve svědectví a pojednává o jeho funkci na zemi ve správě. To je pozoruhodně ukázáno ve 4. Mojžíšově knize v uspořádání „tábora“ a jeho putování na poušti.
B. Reynolds,TLIN,25/5/2011