Pláč 3,22-27
Pláč Jeremiášův se skládá z pěti básní. V prvních čtyřech začáteční písmeno každého verše nebo úseku verše začíná tímtéž hebrejským písmenem a všechna jsou v abecedním pořadí. Velká část knihy se skládá z nářků nad Božími soudy nad Jeruzalémem a Judou. Mnoho výrazů je také použitelných na utrpení našeho Pána. Ale jsou tam také praktické lekce pro Boží lid za všech věků, tak jako verše, uvedené výše.
Porozumění, že Boží soudy nad Jeho lidem jsou částí Jeho kázně, protože ho miluje, zdržuje věřícího od zoufalství. Dnes pro nás křesťany, kteří Boha známe jako svého Otce, Jeho trestání „přináší rozkošné ovoce spravedlnosti těm, kteří by v něm pocvičeni byli“. Důsledek pro nás by měl být ten, že „opuštěných rukou a zemdlených kolen posilníme, a přímé kroky činíme nohama svýma“ (Židům 12,11-13).
Když čteme Pláč, nalézáme stále a stále jasné svědectví o tom, že Jeremiáš cítil hluboce ve svém srdci Boží těžkou ruku soudu nad Svým lidem. Ale je rovněž jasné, že Jeremiáš měl živý vztah k Hospodinu. Jeho důvěra byla v Něho, v Jeho milující přívětivost, v Jeho slitování, v Jeho velkou věrnost a v Jeho dobrotivost. Buďme také vděčni za to, jak nás On přitahuje blízko k sobě, a kdykoli k Němu voláme, říká: Neboj se!
E. P. Vedder Jr.,TLIN,19/5/2011