2. Paralipomenon 15,7
Prorok Azariáš po napomínajících slovech povzbuzuje krále Azu a Boží lid. Jinými slovy říká: Vy jste dobyli velkého vítězství, ale teď neskládejte ruce do klína. – To v principu platí také pro křesťany. Očišťování, stavění a bojování nepřestává, dokud jsme na zemi. „Stav klidu“ bude dosažen teprve tehdy, když budeme u Krista. Potom každý „svou vlastní odplatu vezme podle své práce“ (1. Korintským 3,8). Nepovzbuzuje nás tento výhled, abychom jednali, dokud On nepřijde (Lukáš 19,13)?
Aza už začal proces očišťování a zničil mnoho model a oltářů (kap. 14,2-4). Avšak stále ještě byly v Judské zemi ohavnosti. Také ty nyní Aza odstranil. Přitom nebral ohled ani na své příbuzenstvo (16. v.) Duchovní naučení, která odkrývají nenáležité věci, jsou i dnes potřebná. Proto čteme: „Proroctvím nepohrdejte.“ (1. Tesalonickým 5,20) Jak snadno se vkrade i u nás něco, co olupuje Pána o čest, například potřeba uplatnit se nebo světáctví. Někdy to jsou také věci, u kterých teprve při bližším přihlédnutí poznáme, že jsou překážkami pro náš duchovní život. – Vezměme si tedy příklad z Azy: Máme přijmout slovo proroctví a zkusit, na co je ve svém životě můžeme konkrétně vztáhnout. A potom bychom měli být důslední. Aza nakonec obnovuje oltář Hospodinův, a tím také obětní službu (8. v.). Král má touhu hledat Boží blízkost a klanět se Mu. A oddělením od zlého pro to vytvořil předpoklad. – Jaký je to pro nás příklad!
DHIN,25/6/2016