1. Korintským 15,3
Nikdy předtím země neviděla život v plné oddanosti Bohu a v dokonalé službě lidem. Avšak nyní mohl být lid Judeje a Galileje po tři a půl roku toho svědkem. Boží Syn sám přišel na zem, aby zajatcům hříchu a Satana přinesl nový život, osvobození a spasení.
Ale jakým způsobem? Svým dokonalým životem? – Nikoli! Neboť ačkoli Jeho život na zemi byl plný jedinečné slávy, nemohl vyřešit problém hříchu. Spíše Jeho dokonalost ještě více staví do světla hříšnost člověka.
Nebo snad Svým učením? Kdyby všechny národy země dnes začaly žít podle kázání na hoře, pak by se zoufalá situace lidstva přes noc změnila: války by přestaly, předsudky by skončily, chudoba a hlad by byly rychle odstraněny, byl by úplný pokoj. – Ale tak to není. Pouhá znalost Kristova učení nemá automaticky za následek to, že člověk ho také poslouchá. Od přirozenosti k tomu člověk vůbec není schopný!
Lék na hřích proto nemůžeme nalézt v narození, v životě nebo v učení Pána Ježíše Krista, nýbrž jen v Jeho smrti. Všimněme si svědectví Petrova. Základ naší záchrany popsal slovy: „Který hříchy naše na svém těle sám nesl na dřevě, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.“ (1. Petra 2,24 – část přel.)
Jen na základě smrti Ježíše Krista může hříšný člověk obdržet život.
DHIN,26/6/2016