2. Paralipomenon 35,24-25
My bychom pravděpodobně usoudili – když bychom o tom všem přemýšleli – že Pláč Jeremiášův byl napsán jako nářek kvůli pádu Jeruzaléma. Ale Boží slovo nám říká, že důvodem pro Jeremiáše a zpěváky a zpěvačky byla Joziášova smrt, aby naříkali, a že jejich nářky jsou zapsány v naříkáních – v knize, kterou nazýváme Pláč Jeremiášův. Když byla v Hospodinově domě nalezena kniha zákona a byla čtena před Joziášem, pokořil se před Bohem. Hospodin skrze proroctví Chuldy řekl dvě věci: 1) Že vylije Svou prchlivost na Judu. 2) Protože se Joziáš pokořil a plakal před Hospodinem, tyto soudy nebudou vykonány během doby jeho života.
A nyní se Joziáš ve věku 39 let vmísil do války, která ve skutečnosti nebyla jeho, a jako výsledek byl zabit – podle lidských měřítek to byla předčasná smrt! Není divu, že prorok naříkal! Byl si dobře vědom, jak brzy se nyní Boží soud vylije na provinilý národ.
Když se náš Pán Ježíš přibližoval k Jeruzalému, plakal nad ním, protože dobře věděl, co se Jemu samému tam má stát, a věděl o soudu, který na Jeruzalém Bůh přivede o několik let později. I my víme z mnoha míst v Božím slově o soudu, který čeká na tento zlý svět, poskvrněný krví Pána Ježíše a mnoha Jeho svatých, s nimiž bude zle jednáno, nebo z nich budou mučedníci. Jaká je naše reakce? Pláčeme a naříkáme? Jsme pilní v tom, abychom vycházeli s evangeliem, dokud ještě trvá den milosti?
E. P. Vedder Jr.,TLIN,12/5/2014