Nový zákon cituje 110. Žalm více než kterou jinou část Starého zákona. Popisuje Kristovo přítomné postavení, kdy sedí po Boží pravici, popisuje Jeho vládu v tisíciletém království, Jeho kněžství dle řádu Melchisedechova, Jeho soud nad vladaři národů a Jeho mravní krásu jako poníženého, závislého Člověka, kterého Bůh chce vyvýšit. Pán Ježíš se dotazoval náboženských vůdců a užil přitom první verš tohoto žalmu. Davidův potomek byl také Davidův Pán – mocné svědectví o Kristově božství, které umlčelo Jeho kritiky (Matouš 22,41-46). Z tohoto oddílu Pán Ježíš také zjevuje, že David napsal tento žalm pod inspirací Ducha Svatého.
Kristus bude sedět po Boží pravici, dokud nepřijde doba k podmanění Jeho nepřátel. V té době bude Izrael obrácen a jeho duchovní slepota skončí. Potom se naplní slova žalmisty: „Lid tvůj dobrovolný v den boje tvého /v den moci tvé/.“ (v. 3)
Potom svět zakusí plné požehnání Jeho kněžství dle řádu Melchisedechova. On bude Král a Kněz „Boha silného nejvyššího, který vládne nebem a zemí“ (1. Mojžíšova 14,18-19). Všechny věci budou pod Ním jako pod jednou Hlavou, „buď nebeské věci, buď zemské“ (Ef. 1,10). Vírou Ho známe jako Melchisedecha nyní, Toho, jenž je mocen zachránit a jenž je vždy živ, aby se za nás přimlouval (Žid. 7,25). Svět neví nic o výsadách a duchovních požehnáních, která patří i tomu nejprostšímu věřícímu. Kéž denně, když na Něho čekáme, chodíme v jejich síle!
B. Reynolds,TLIN,8/5/2011