Nehemiáš 1,8.9
Nehemiáš se zde odvolává na Boží výroky, a to z různých kapitol Mojžíšových knih. Nehemiáš shrnul tato slova a přednesl je svému Bohu v modlitbě, aby apeloval na Jeho zaslíbení. Tyto staré Boží výroky popisují přesně situaci, ve které se Nehemiáš nalézá. Poznáváme zde duchovní jemnocit a obsáhlou známost Písma tohoto Božího „služebníka“, jak se Nehemiáš sám vícekrát nazývá (verše 6 a 11).
Z toho se můžeme mnohému naučit. Je dobré číst Svaté Písmo a snažit se rozumět mu verš za veršem, kapitolu za kapitolou. Ještě lépe je o tom pak dále přemýšlet a poznávat ty velké souvislosti. Nejlepší ale je nechat se přitom vést Božím Duchem, a Boží slovo potom také používat na naši okamžitou osobní situaci. Pak se učím něčemu z Boží ochoty odpouštět; pak zaujímám místo pokory před Boží tváří; a pak vím také o „Bohu všeliké milosti“ (1. Petra 5,10), který mi osobně – anebo věřícím společně – rád dá sílu k novému začátku.
Nehemiáš je velmi smutný kvůli úpadku města Jeruzaléma, ale zná také svého Boha. Ví, že Bůh po upřímném vyznání hříchů odpustí a napraví.
Bůh tak rád žehná. Nehemiáš se v pokorném postoji srdce otevírá tomuto bohatému Božímu požehnání.
DHIN,14/6/2016