Jeremiáš 15,15-16
Věřící mají nejen dvě přirozenosti, ale protože mají naprosto různý původ, mají také široce rozmanité chuti. Tělo si hledí věcí těla a ta nová, duchovní přirozenost si hledí věcí Ducha (Řím. 8,5). Tyto dvě přirozenosti, na to nikdy nezapomínejme, budou denně přitahovat naši pozornost ke svým různým žádostem. Zatím co dva různí lidé se mohou sytit stejným druhem potravy, ty dvě přirozenosti v člověku to nemohou. To, co sytí starou přirozenost, jen vysiluje novou, a to, co je potravou pro novou přirozenost, je naprosto nechutné pro starou.
Pavel nám proto říká, abychom oblékli Pána Ježíše Krista a nepečovali o tělo podle jeho žádosti (Řím. 13,14). Petr říká: „Nejmilejší, prosím vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, které bojují proti duši.“ (1. Petra 2,11-12) To jsou negativní napomenutí, ale jsme také napomínáni kladnějším způsobem, abychom jako nově narozená děťátka vážně toužili po čistém mléku beze lsti Božího slova, abychom jím rostli (1. Petra 2,2).
Buďme tedy bdělí jako hlídka na stráži a vše, co čteme, myslíme nebo děláme či říkáme, zkoumejme tímto testem: Bude to potrava pro novou přirozenost, anebo to bude sloužit tělu? Nečiňme nic, co by působilo to druhé. Kéž máme jemnější svědomí a větší nedůvěru k sobě samým! Kéž Kristus sám je stále více naší každodenní potravou a nechť to, co On nám chce říci, je naším ustavičným potěšením!
G. Cutting,TLIN,27/4/2011