8. květen

Byl pak Mojžíš člověk nejtišší ze všech lidí, kteří byli na tváři země.

4. Mojžíšova 12,3

Při jedné dřívější příležitosti čteme: „Jimž /Mojžíš/ řekl:… Připaš jeden každý meč svůj k boku svému,… a zabij jeden každý bratra svého, a každý přítele svého i bližního svého.“ (2. Mojžíšova 32,27) Tu přivedl Mojžíš na Boží příkaz na lid vážný trest. O krátký čas později naproti tomu nepodnikl nic. Náš dnešní verš o tom podává zprávu. Čteme jen: „Byl pak Mojžíš člověk nejtišší…“ – Jak došlo k tomuto tak rozdílnému postoji?

Při první události si Izraelité udělali zlaté tele a uctívali je jako modlářský obraz. Tím překročili Boží přikázání a snížili Jeho čest. To bylo to rozhodující. Pro čest Pána vystoupil Mojžíš rozhodně a vykonal soud podle Božího nařízení.

V druhém případě naproti tomu mluvila Marie a Aron proti Mojžíšovi. Zde šlo o Mojžíšovu čest, a tu Mojžíš mlčel. V každém případě nečteme o žádné reakci. Ale „slyšel to Hospodin“, a On se zastal Svého služebníka (4. Mojžíšova 12,1.2).

Z Mojžíšova jednání se učíme:

1. Když jde o čest a práva našeho Pána, měli bychom se rozhodně postavit na Jeho stranu a zastávat Ho a pravdu Jeho Slova.
2. Když ale jsme my sami osobně napadeni, neměli bychom se bránit, nýbrž přenechávat věc Pánu.

Kromě toho se z té druhé události učíme, jak je to v Božích očích závažné, když se mluví proti Jeho služebníkům. Neboť Marie obdržela od Boha samého velmi vážné potrestání.

DHIN,7/6/2016