Jan 3,35
Když přemýšlíme o lásce Boha Otce k Synu, jsou naše srdce vedena k velebení. Tuto lásku nemůže jistě v celé její plnosti pochopit žádné stvoření, neboť „žádný nezná Syna, jediné Otec“ (Matouš 11,27). Ale chtějme přemýšlet o tom, co nám je o této lásce sděleno ve Svatém Písmu!
Je pravda: Otec miloval Syna „před ustanovením světa“ (Jan 17,24). Od věčnosti tu je tento poměr mezi Otcem a Synem. Pán Ježíš je „Syn jeho lásky“, a proto „jeho potěšení na každý den“ (Přísloví 8,30). Náš vstupní verš ale mluví o čase, kdy Pán Ježíš byl jako člověk na zemi. V této době přitahoval na sebe Otcovu lásku ve zcela zvláštním smyslu. Pán sám si byl této lásky také vědom a žil v ní. Jako dokonalý člověk dával Otci vždy nové pohnutky pro to, aby Ho miloval.
Tomuto člověku nyní Otec dal „všecko“ v Jeho ruku. Syn měl vykonat celou Boží vůli vzhledem k vykoupení a k vládě nad Jeho stvořením. – Člověk zklamal ve všem, co mu Bůh svěřil. Ale v ruce Syna bude všecko, „co se líbí Hospodinu, skrze něho šťastně konáno“ (Izaiáš 53,10). Na jak mnohé přitom můžeme myslet! Ať to je zjevení a oslavení Otce na zemi nebo dílo smíření na kříži; ať je to soud světa nebo naplnění všech zaslíbení Izraeli a napravení všech věcí. Všechno to je předáno ruce Syna a bude vykonáno k oslavení Otce.
Můžeme trochu rozumět tomu, jak velmi Otec miluje Syna?
DHIN,5/6/2016